Prohledat tento blog

Načítání

úterý, 18. října 2011

Jak poměrně zdaleka rozeznat různé druhy šílenství

Když vám velký šéf sám od sebe oznámí, že vám od nového roku zvedá plat o dva tisíce měsíčně...
Když bydlíte v pěkném, byť malém, bytě s koupelnou a nemusíte tam konečně spát ve svetru...
Když jste zhubli pár kilo a zatím se vám jakž tak daří držet je dole...
Když jste po roce shánění sehnali zimní boty, které jste si vysnili, ale v České republice se sehnat nedají...
Když máte doma muže, který vás velmi pravděpodobně miluje...

Tak je nejlepší čas shánět antidepresiva. Protože jinak než psychickou poruchou se nedá vysvětlit skutečnost, že i přes všechny tyhle dobré zprávy děláte píčoviny, jste emočně rozháraní, brečíte v práci pod stolem, protože jste udělali chybu, dost podstatnou chybu, ale přesto to není na psychické zhroucení, kopete do lidí kolem sebe a sami si podrýváte půdu pod nohama.
Proč dělám to, co dělám, když mi zdravý rozum říká: "Přestaň?"
Proč se nedokážu zastavit?
Proč sama sobě ničím všechno, co jsem pracně dala dohromady?
Proč nedokážu žít jako normální člověk?

5 komentářů:

Cirrat řekl(a)...

Potřebuješ dovolenou. Od všeho a od všech. Cimburk se nepočítá.

pammahone řekl(a)...

Tak to máš recht. Cimburk je totiž spouštěč...

Anonymní řekl(a)...

Je to o přerušení toku myšlenek. Uvědomit si, že jsi ty a pak je zvlášť myšlení - a přestat myslet. Skvělá kniha na to je: Moc přítomného okamžiku od Eckharta Tolleho - vysvětluje tady vše podrobně. Přestat se bát budoucnosti, přemýšlet nad minulostí - furt máš pak v hlavě šum a jsi z něho ještě víc nervózní...tak přestaň myslet na chvíli a soustřeď se na realitu:) snad to říkám srozumitelně:D

Hanka (Evelyn) řekl(a)...

Ach, moc práce, moc stresu, moc emocí, je třeba jít na chvíli od všeho a od všech pryč. Zrovna nedávno jsem podobnou krizi překonala, trvala sakra dlouho a teď už se zase cítím o hodně líp.
Jsem ráda, že pořád píšeš, já jsem se k blogování zase po letech vrátila. Znáš mě jako Evelyn nebo Dlogiram.

Amelie řekl(a)...

co takhle procházka po lese...s dobrou kamarádkou, nebo jen sama s foťákem... Ale někdy i antidepresiva jsou užitečná, můj syn je má od 3 let, bez nich nemůže existovat. Neboj se jich.