Znáte rostlinu jménem netýkavka? Latinským jménem impatines parviflora, roste ve velkých chumáčích na okrajích lesních cest a když na ni sáhnete, nelíbí se jí to.
Já jsem její lidská varianta.
Nesnáším doteky od cizích lidí, nesnáším doteky ani od známých. Lidí, u nichž je snesu a jsou mi dokonce příjemné, je dohromady asi deset. Nenávidím dokonce, když mi někdo jen o centimetr zasáhne do osobního prostoru.
Mám s tím docela velký problém. Když jedu šalinou a někdo se vedle mě na sedadle roztahuje víc, než by měl, nepředstavitelně trpím. Když se o mě omylem otře, naskočí mi husí kůže. Mezi lidi, kterých se dotýkám ráda a těší mě, když se dotýkají oni mě, patří můj muž, mé čtyři dobré kamarádky, milenec a tím to asi vlastně končí... takže ani deset.
Dokonce i vlastní máti, byť ji objímám pokaždé, když přijedu na návštěvu, mi způsobuje trochu nepříjemné pocity. A nemění na tom vůbec nic ani to, že ji mám opravdu ráda.
Možná jsem divná. Ale tak to prostě je.
Just too hot to handle?
před 1 dnem
6 komentářů:
Nejsi divná, vidím to stejně :-)
Taky to mám hodně podobně, prý už od malička. Bývalo těch lidí šest, teď už je to lepší, ale pořád mě přílišné ťuťuňuňu není ani trošičku blízké...
Tak to jsem ráda, že nejsem sama. Připadám si totiž někdy kvůli tomu jako hrozný asociál :)
Když se naposledy někdo cizí pokusil v hospodě posadit příli blízko, tak to schytal loktem. Ale na svou obranu musím napsat, že sem ho upozornila a oznámila mu, že s tím nesouhlasím, řekl, že mám smůlu, že je silnější... ale já mám zase ostřejší lokty... :o)
Ivet: Tak se na to musí :)
Onehdá (včera) jsem jela v trolejáku a velmi intenzivně jsem na Tebe myslela. Tedy hlavně kvůli tomu, že se na mě velmi intenzivně lepila nějaká seniorka.
Vtomhle rozhodně divná nejsi ;-)
Přidat komentář